Srpen 2006

Guano Apes

30. srpna 2006 v 20:44 | simone |  Guano Apes

Guano Apes

Historie této skupiny sahá do března 1994. Dennis, Henning and Stefan, tři kluci z německého města Göttingen, hledali zpěváka do své skupiny. Po vyzkoušení několika kandidátů, kteří se jim nezamlouvali se na jedné univerzitní párty potkali na doporučení jednoho Dennisova kamaráda se Sandrou. Představa, že by měla být holka zpěvačkou rockové kapely se jim moc nelíbila, ale Sandra nejenže prošla první zkouškou, ale byla schopná kluky udivovat mixem agresivity a čistoty projevu před mikrofonem. Někdy sladká a citlivá, jindy zas divoká a tvrdá. Sandra potvrzuje, že zdědila hlas po otci, který hrál v jedné chorvatské hudební skupině. Kapela byla kompletní, post zpěváka už byl její.
Guano Apes byli na světě. A proč zrovna Guano Apes? Jméno skupiny nic neznamená, i přes všechny dohady je to jen pouhá kombinace dvou slov, někdo říká, že to vzniklo v opilosti, autorem je Henning. I pro tento případ platí, že měli problémy s vymýšlením vhodných názvů ať už pro kapelu nebo pro alba. Hudební preference kluků byly hodně podobné (Stone Temple Pilots, The police, Primus), ale přítomnost Sandry (Deftones, Korn, Public Enemy) radikálně změnila hudební projev kapely syrovému, tvrdému a přímému stylu. Přinesla klukům pár cédéček, aby jim ukázala, co poslouchá a vypadá to, že je to zaujalo...
Stefan zařídil zkušebnu ve staré stodole a tak se začalo se mezi prasaty a kuřaty. Jako každá začínající kapela i Guano Apes začínali po hospodách a klubech. Soutěž německé hudební televize Viva v roce 1996 změnila jejich životy. "The Local The Heroes" byla soutěž 1015 kapel, ale jen 31 se dostalo do finále. Tady se Guano Apes utkali s kapelami jako Pump, No Sex Until Marriage, Catty Caress a mnoha dalšími, ale ani jedna jim nedokázala konkurovat. Zvítězili, získali hlavní cenu v podobě 40.000 marek (20,000 Euro/60 000 Kč). rozhodli se natočit svůj první videoklip Open Your Eyes, která se později stala také prvním singlem.
Za pár měsíců podepsali smlouvu s Gun/Supersonic Records (BMG). Na konci dubna 1997 vyšel jejich první singl Open Your Eyes, ale očekávané první album se objevilo až v říjnu téhož roku. Další singly z jejich skvělého debutu vyšly až v roce 1998 a jsou jimi Rain a Lords Of The Boards. Ta se stala hymnou mistrovství světa ve snowboardingu v Rakousku v roce 98. Lords Of The Boards je proslavila v celé Evropě a pravděpodobně také způsobila, že Proud Like A God získala platinovou desku.
V roce 1998 objeli na tour celou Evropu, jejich popularita v Evropě byla ohromná, a tak zkusili v roce 1999 pár koncertů i v USA. V březnu tohoto roku uspořádali dva koncerty v zemi hamburgerů. Vybranými městy byly Austin a Boston. V té době absolutně neznámá kapela zanechala velice dobrý dojem. Američany překvapila hlavně jejich kvalita a energie. Po letním evropském turné, kdy navštívili i tuzemský festival Rock For People v Českém Brodě, se v listopadu do USA vrátili, aby si zahráli po boku P.O.D. v největších městech této země. Proud Like A God je v USA vydána v září 1999 a Guano Apes si tím otevřeli americký trh.
Po krátkém tříměsíčním odpočinku rozjeli v březnu 2000 extrémně dlouhé turné,při kterém opět objeli všechny kouty Evropy a pokračovali v USA, kde vystupovali s Creed. Jejich měsíční turné po Americe probíhalo současně s vydáním jejich druhého alba v květnu téhož roku. Název alba opět poukazuje na problémy skupiny s vymýšlením názvů. Jinými návrhy byly např. Innocent Greed nebo Gogan. Nakonec vybrali první verzi názvu jedné z písní alba, Living In A Lie, se zdůvodněním nic nás nenapadá, tak tomu jméno nedávejte (Don't you give it a name). Tato deska Guano Apes proslavila opravdu celosvětově. První singl Big In Japan je coververzí písně od známé německé skupiny Alphaville. Pak svět spatřily i No Speech, Living In A Lie a Dödel Up. Propagace této desky probíhala na velice vyčerpávajícím turné do září 2001.
Několik koncertů v Portugalsku v květnu 2002,v zemi, kterou Guano Apes považují za svůj druhý domov a pak se kapela zase zamkla do studia, aby připravila svou třetí desku s názvem Walking On A Thin Line. Písně byly skládány na konci roku 2001 a začátku roku 2002. Do studia se dostali v březnu 2002 a natáčení dokončili v červenci. Přestože se očekávalo vydání desky v létě 2002, produkce je přinutila vydat desku až v únoru 2003.
Fanoušci se nemohli dočkat, až nový materiál Guano Apes, ale museli si na nové album tři roky počkat. Obal vykazuje oproti předchozím jistou změnu, chybí na něm zvířátko, ale na stylu kapely se mnoho nezměnilo. Singl You Can´t Stop Me se v Německu ihned ujal a deska se vyhoupla na první místa žebříčku prodejnosti a v první stovce se udržela až do září. Další singly, pomalá Pretty In Scarlet se po váhavém startu také chytla a třetí singl, Quietly též. U nás jsme mohli zaznamenat první dva singly na ČT a na některých rádiích, jinak se u nás Walking On A Thin Line příliš neuchytila. Turné k této desce bylo dosud nejdelší jaké Guano Apes zatím absolvovali, přestože skupina musela zrušit některé koncerty v Anglii pro nemoc frontmanky.
Už před prázdninami v roce 2003 bylo fanouškům slíbeno druhé DVD, nakonec vychází v říjnu 2003 Live album, ke kterému patří v limitované edici i Live DVD. Ještě před vydáním ale skupina ohlašuje roční pauzu. Na konci října vychází singlová kolekce a spekuluje se i o Best of albu. Celý rok fandové netrpělivě čekali na to, jestli se vůbec ještě vrátí na scénu, protože vztahy v kapele byly velmi napjaté. Nakonec se ale už o prázdninách Apes opět představují na několika evropských festivalech. Jak poté sami říkali, už to měly být jejich poslední společné koncerty. Koncem října přichází rána pro všechny fans. Guano Apes oznamují vydání nového singlu a Best of alba Planet Of The Apes, k němu malé turné po Německu, aby se mohli naposledy rozloučit, a pak konec.
Sandra chystá už dlouho připravovanou sólovou desku, kterou si chce i sama vyprodukovat a pak vyrazit na turné se svými nejbližšími přáteli. Dennis rozjel se svým dlouholetým kamarádem G-Ballem projekt Tamoto, vydávají první desku a absolvovali svá první vystoupení. Henning pokračuje ve své práci producenta v Horus studiu, hledá nové talenty a hostuje. Co Stefan, to nikdo neví, určitě ale zodpovědně pečuje o rodinu a první "guanobaby".

''Kamarádka''

26. srpna 2006 v 13:29 | simone |  Moje tvorba
Ty vyprávíš mi přiběh hezky,
mluvíš na mě česky.
Já nechci slyšet tvůj hlas,
nechci česat tvůj vlas.
Kamarádko, říkáš mi,
přitom do tváře lžeš mi.
Já neveřím slovu tvému,
ani už svému.
Nepříteli, říkáš mi,
přitom nevíš jak ubližuješ mi.
Běž už, nevracej se!
A já při vzpomínkách na tebe, strácím se...

Rodina

26. srpna 2006 v 13:26 | simone |  Moje tvorba
Rodinu jsem měla krásnou,
naplněnou štěstím, láskou.
Důvěřujeme, milujeme,
nevíme jak zrazujeme.
Rodina rozpadla se mi,
já teď brečím nad fotkami.
Štěstí už nám nepřeje,
máma už neni v bílé zástěře.
Můj pohled se zastaví na krvi,
co mmě zbaví bolesti.
Žiletka zajíždí mi do kůže,
zbaví mě mojí ztráty, tíže.
Citím volnost, stoupám nahoru,
všichni brečí, dávájí si vinu za moji nehodu.
Já už šťastná sem,
v ráji s krásným nebesem.

Proč?

26. srpna 2006 v 13:21 | simone |  Moje tvorba
Proč jsi mi lhal?
Já teď cítím žal...
Strácíš se z dohledu,
dívat se na tebe ještě dovedu.
Proč naučil ses lhát lásko?
Proč už nešeptáš krásko?
Já stratila sem cit, upsala se ďáblu,
při pohledu na tebe blednu.
Láska ta drápy má,
hudba mi z nich pomáhá.
Její rytmus zní mi v uších.
K nenávisti, proboha proč mě to učíš?

Vysvobození

25. srpna 2006 v 21:43 | simone |  Povídky
Všude bylo vedro k zalknutí, jen na hřbitově byl chlad. Za vysokou zdí, až v rohu hřbitova byl hrob, jehož náhrobek upoutával pozornost lidí, kteří občas zašli na samý konec hřbitova s touhou najít něco zvláštního. Z náhrobku vyzařovala tvář dívky, která byla v té době, která náležela této fotografii, velmi šťastná. Její úsměv byl tak krásný. Před hrobem stál chlapec a smutně se díval na náhrobek, jenž měl ve svém záhlaví citát: ,,Kdeko-li budeš, budeš-li poslouchat, najdeš mě vedle". Tomu chlapci mohlo být tak 18 let. Stál tam ve stínu lip, v ruce držel kytici krásných kopretin. Hladil je a na ruce mu chvílemi padaly slzy. Já tam stála v pozadí s trochou zvědavosti a pozorovala jsem ho.
Až po chvíli vzlyk zesílil a on šeptal: ,,Proč jsi mi odešla?" V té chvíli bych se nejraději ztratila a nebyla toho svědkem. Poté položil květiny na hrob, otevřel lucerničku a zapálil svíčku. Vyndal z kapsy kapesník, otřel si oči a zahlédl mně. Na chvíli se zastavil a svýma krásnýma očima se na mě podíval. Byl to pohled velice smutný, ale měl sametově měkký hlas. ,,Ahoj, něco potřebuješ?" promluvil na mě. Nezmohla jsem se ani na slovo. Zeptal se mě znovu a v tom jsem se rozbrečela. Šel ke mně, řekl, ať nebrečím, že život je zlý. Dovedl mě k lavičce a půjčil mi kapesník. Byla to hrozná chvíle. ,,Promiň, já nechtěla," řekla jsem. ,,To nic," řekl a začal mi vyprávět svůj příběh.
,,Jmenovala se Klárka. Začali jsme spolu chodit. Poznali jsme se u kamaráda na oslavě. Líbila se mi a tak jsem šel pro ni, abychom si zatancovali. A pak jsem ji pozval na drink. Připadala mi jako bohyně, kterou mi někdo musel seslat. Povídali jsme si spolu a pak jsem ji doprovodil domů. Druhý den jsme spolu byli na koupališti, kde jsem se také poprvé líbali. Potom nastolo mnoho nádherných dnů. Po půl roce jsme se spolu poprvé milovali. Chodili jsme si na proti ke škole. Jen jednou jsme se spolu pohádali, netrvalo to však dlouho, po hodině jsme byli zase spolu. Chodili jsme spolu do kina i do divadla, téměř jsme se od sebe nehnuli. Naše parta nám říkala ,,snoubenci"."
Když mi Martin o tom všem vyprávěl, bylo mi zase do breku. Nedovedla jsem udržet slzy, brečela jsem a brečel i on. Kvetoucí lípy a stromy kolem byly jedinými svědky naší rozmluvy.
Když zábava skončila, jeli jsme domů každý jiným autem. Naposledy jsme se políbili, objali a každý jel svou cestou. Přišel jsem domů a šel spát. Uprostřed noci mi zvonil telefon, do nemocnice přivezli težce zraněnou dívku, která si přeje, abych tam přijel. Celou dobu jsem utíkal, ani nevím, jak jsem tam doběhl. Otevírali mi dveře a dívali se na mě utrápeně. Doběhl jsem do jejího pokoje. Okolo postele seděli rodiče. V jejích očích byl pohled, na který nikdy nezapomenu. Řekla mi: ,,Nechce se mi umírat, ale musí to být." Pak se obrátila na rodiče a tichým hlasem, který ji byl tak cizí, řekla: ,,Za všechno, co jste pro mě udělali, vám dekuju".
Držel jsem ji za ruku a ona hlasem, který se těžce nesl pokojem, řekla: ,,Moc tě miluji a nechce se mi od tebe. Dones mi někdy kopretinya nenechávej můj hrob prázdný. Navždy tě budu milovat. Měla jsem vás všechny moc ráda, rodiče, tebe, jediného v mém životě." Potom usnula a my jsem museli odejít. Její mamka se zhroutila a její táta se zalitýma očima slazama ji podpíral. Já vyběhl ven, začali mi téct slzy. Najednou jsem byl sám. Chtěl jsem umřít. Dávali ji jen malou naději. Celou noc jsem prochodil a nevěděl, zda ještě žije.Svítalo a nastával nový den, ale mě bylo moc divně.
Zemřela brzy ráno na vnitřní krvácení. Naposledy mně dovolili podívat se na ni a pak ji odvezli. Stál jsem tam na chodbě a tekly mi slzy jako hrachy. Nechtěl jsem věřit, že moje jediná zemřela a že už ji nikdy nepolíbím, nepohladím, neobejmu... Celý měsíc jsem potom nikam nechodil. Vykašlal jsem se na školu, na všechno a stále jsem se vracel na ta místa, kde jsem byli spolu šťastní. Bylo mně všechno úplně jedno, každý den jsem stál u jejího hrobu a vyčítal si, že jsem ji nechal jet samotnou. Kdyby jela se mnou, tak by se jí nic nestalo. Narazil do nich opilý řidič.
A těď už rok chodím sem den co den. Nechci se bavit s lidmi, ty jsi první, s kým mluvím. Nevím ,ale cítím, že ty jsi jediná, kdo mi rozumí. Nech si ale všechno pro sebe, prosím! Lidi jsou zlí. Nikdy už nechci s žádnou holkou chodit. Tak a teď běž a nech mě tu samotného." S těmito slovy se se mnou rozloučil a já cítila, jak se propadám někam hluboko a nechce se mi zpět. Jak je ten život nespravedlivý! Ještě několikrát jsem se s ním viděla. Potom odešel na vojnu a psali jsme si. Zůstali jsme přátelé, jezdili na výlety, ale nik´dy nás nenapadlo, že bychom spolu mohli žít. Tak uplynul čas a Martin má teď na hrobě každý den kytici kopretin jen ode mě. Je to právě měsíc, co se zabil v autě. Všichni mu říkali ,,sebevrah", ale jen já jsem věděla, proč to udělal. Bylo to pro něho vysvobození.
Všude je vedro, jen na hřbitově je chlad, který je protkán žilkama bolesti. Sedím pod rozkvetlou lípou a v ruce držím kopretiny. Oni tu leží vedle sebe a jsou stále spolu. A tak tu sedím a povídám si s nimi - jsou tu se mnou ...

Mám tě ráda, mami!

25. srpna 2006 v 21:31 | simone |  Povídky
Šla jsem na párty, a pamatuju si, co jsi mi řekla. Řekla jsi mi, abych nepila,
mami. Tak jsem si místo alkoholu, dala nealko. Byla jsem na sebe hrdá, přesně
jak jsi řekla, že budu. Tak jsem nepila a řídila. Kamarádi si mysleli, že můžu.
Zvolila jsem si správně, a rada od tebe byla taky správná. Párty skončila, a
lidi se rozešli. Nastoupila jsem do auta, jistá, že se dostanu domů celá.

Nikdy jsem nevěděla, co přijde, mami. Něco, co jsem nečekala. Teď ležím na
chodníku, a slyším policajta jak> říká, "ten co
zapříčinil tu nehodu byl opilý". Mami, jeho hlas zní, tak velmi daleko. Moje
krev je všude kolem mě, a zkouším
neplakat. Slyším doktora jak říká, to děvče umírá.
Jsem si jistá, že ten chlapík neměl ani tušení co se stalo, když byl opilý,
protože si vybral pít a jezdit. A
já teď musím umřít. Tak proč, to lidé dělají, mami když ví, že to ničí jejich
životy?

A teď bolest zabíjí mě, jak sto bodajících nožů. Vzkaž
sestře, aby se nebála, mami. Vzkaž tátovi, aby byl
statečný, a že přijdu do nebe.
Napište "Daddy's Girl" na můj hrob.

Někdo mu přece mohl říct, že není správné pít a jezdit.
Možná jeho rodiče mohli a já bych byla naživu. Můj dech se zkracuje, mami. Vážně
se začínám bát. Toto
sou moje poslední chvíle a já jsem nepřipravená. Přeju# > si, aby si
mě mohla držet mami, když tu ležím a umírám.> Chtěla bych ti
říct "Mám tě ráda, mami!"

Krasné citáty+obrázky

25. srpna 2006 v 21:18 | simone |  Citáty,dopisy a motta
Milujeme ty, co nás odmítají, odmítáme ty, co nás milují.
Nevěř tomu, kdo říká "Miluji Tě, ale tomu, kdo v slzách říká: Miluj mě!
Nabídnout přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chleba tomu, kdo umírá žízní.
Nehledej krásu, ta srdce nemá. Hledej srdce, krása přijde sama.
Pokud se náhodou někomu líbíte, bude to tím, že mu připomínáte někoho jiného.
Ze všeho, co je věčné, je láska nejkratší.
Láska je jako slza. Rodí se v očích a padá k srdci.
"Neplač protože to skončilo, buď rád, že se to stalo."
"Láska může umřít na pravdu, přátelství na lež."
"Chci žít i přes zklamání, které jsem v životě prožila a dokázat tomu, kdo mě zklamal, že život patří zklamaným a ne těm, co nás klamou."
"Milovat neznamená jen mít rád, milovat je věřit a pravdu znát,
milovat je odpustit a znovu podat ruce, milovat je rozdělit duši i srdce."
"Kdo věrně miluje, těžko zapomíná. Lásku, kterou prožil nenahradí žádná jiná."
"Čas vyhojí i velké rány, ale jizvy zůstanou..."
"Ptá se láska přátelství. Co tu děláš, když jsem tu já? A přátelství jen tiše odpoví: Jsem tu abych utíralo slzy, které ty způsobíš."
Na lásce je nejkrásnější začátek, proto si ho každý rád zopakuje."
Já nehněvám se na Tebe, že jsi mi srdce vzal, ale že jsi mě zradil a do očí mi lhal.
Dnes večer neusnu a nebudu spát, slzy si neutřu a nebudu se smát. Nepláču proto, že bys mě neměl rád, ale proto, že jsi mě naučil milovat.

Pravdivé citáty

25. srpna 2006 v 21:16 | simone |  Citáty,dopisy a motta
  1. 1. Nikdo nesetře slzy tak dobře, jako ruka toho, kdo je způsobil...
  2. 2. Nejhorší způsob jak pocítit, že ti někdo chybí, je posadit se vedle něj a uvědomit si, že už nikdy nebude Tvůj !!!
    3. Neplač už pro toho kluka, který se o tvé city vsadil, neplač už pro toho kluka, který o Tebe pohledem dřív snad ani nezavadil.. Neplač už pro toho kluka, který možná měl a má tě pořád rád, neplač už pro toho kluka, který chce být Tvůj kamarád...
  3. 4. Nelze podruhé milovat to, co jsme už milovat přestali...
  4. 5. Až potkáš věrného muže, požádej ho o autogram...
    6. Nikdy neopouštěj toho, koho miluješ pro toho, kdo se ti líbí... Protože ten, kdo se ti líbí tě opustí pro toho, koho miluje...
  5. 7. Nejskutečnější, nejživelnější lásky jsou vždy ty nejneočekávanější.
    8. Jestliže člověk ví, proč miluje, tak vlastně nemiluje.
    9. Lásku si nelze vynutit ani vyloudit lichotkami, přichází sama, nehledaná, nečekaná, nežádaná.
    10. Láska je prales, do kterého když někdo jednou vstoupí, je okouzlen a nenajde cestu zpět.
    11. Milovat každého je totéž, jako nemilovat nikoho
    12. Žádný muž či žena není hoden tvých slz a ten co je, tě nerozpláče.
    13. Jen proto, že tě někdo nemiluje tak, jak bys ty chtěl, neznamená, že tě nemiluje jak nejvíc umí.
    14. Opravdový přítel je ten, kdo ti nabídne
    ruku a dotkne se tvého srdce.
    15. Světu jsi možná jen jednou osobou, ale
    jedné osobě můžeš být celým světem.
  6. 16. Neztrácej čas kvůli muži / ženě, co není
    ochotný / ochotná ztrácet čas kvůli
    tobě.
    17. Cokoliv se stane, stane se z nějakého důvodu...
    18. Odpouštím, ale nikdy nezapomínám.
    19. Nejkrásnější na světě nejsou věci, ale okamžiky.

Nespokojenost

25. srpna 2006 v 21:15 | simone |  Básně
Nejsem spokojen s naším smírem,
jak kdyby byl stvrzen jen papírem.
Nač budu mít kamarádku jako jsi ty,
když cítím k Tobě hlubší city.
Nechci hloubat noc co noc v červeném víně
a nevěřit, že nejsi má přítelkyně.

Krev

25. srpna 2006 v 21:13 | simone |  Básně
Další jizvy na rukách
Protínají křivky jemné kůže
Nedržela jsem v rukách růže
Jen papír básní, co jsem psala
Ani jsem se v nich nepoznala
Když jsem je četla podruhé
Ještě teď cítím chuť vlastní krve
Když se na povrch neústupně rve
A když se vpíjí do útrob Země
Celá ta síla najednou je ve mně
Tvé polibky a Tvé dotyky
Tak blízké a tak vzdálené
Ještě jednou smíš říci "ne"
A pak je konec
Konec všeho
A žádná slova nestačí
Chci utéct někam pryč
Ale je pozdě
I když nabírám rychlost
Je pozdě
Já to vím
Krev prýští ze všech ran
Je konec
Umírám
Jsi to Ty a taky já
A vše, co někdy znamenalo "spolu"
Vše umírá
V chladném západu slunce
Ještě ke mně vzepneš své ruce
A Tvůj pohled na chvíli
Mou zbabělou lítost posílí
Je konec a má krev
Stéká mi v proudech po zádech
Umírám
Už jen já a jenom já...

Zapomeň

25. srpna 2006 v 21:11 | simone |  Básně
Zranilo mě to jak o trn píchnutí,
zabolelo to jak hadí uštknutí.

Copak mě zranilo?
Co mě to bolelo?
Bylo to jedno jediné slovo:ZAPOMEŇ!!!!
Na koho?
No přece na něho!
No a v mém případě na toho pravého

Zrádce

25. srpna 2006 v 21:08 | B.Kay |  Básně
Zrádce
Byl jsi moje láska a ty to víš,
tak proč odešel jsi pryč?
Kam poděla se tvoje láska,
proč už nejsem tvoje kráska?
Vzpomínám na den, kdys mě zradil
a v našem parku jinou něžně hladil.
Ty krásné chvíle čas už dávno vzal,
na lásku už nevěřím, tys mi víru vzal.

Mp3 na přání

22. srpna 2006 v 20:23 | B.Kay |  Mp3 na přání
Staci kdyz mi napisete jmeno interpreta, nazev pisnicky a vas e-mail a ja vam to na nej poslu..vse piste do komentaru do tohoto clanku :-) by B.Kay

Ok(n)o do duše

22. srpna 2006 v 16:30 | B.Kay |  Gothica
Tajemství...
...smutek...
...strach...
...bolest!
Oči řeknou víc než myslíš! Stačí jim jen porozumět...

Andílci

22. srpna 2006 v 16:29 | B.Kay |  Angels

Optimista vs. Pesimista

22. srpna 2006 v 16:28 | B.Kay |  Citáty,dopisy a motta
Šťastný je ten, kdo se při západu slunce těší z vycházejících hvězd.
Nový den - nová radost - nové slzy.
Častý smutek člověka ničí.
Všechno je myšlenka, co člověka napadne, co ho zaujme, co ho trápí, co pochopí, i to co pochopit nemůže...
Optimista je jen opilý pesimista!!
Optimismus je jen nedostatek informací!!

Život je...

22. srpna 2006 v 16:26 | B.Kay |  Citáty,dopisy a motta
Život je pes, sem tam kousne a jde dál…
Život je pes, a proto žít ho je psina.
Život je pes, a pes je nejlepší přítel člověka.
Jelikož je život pes, musíme se tvářit jako jiný predátor, který má nad ním alespoň předstíranou moc...
Život je pes, jen se jím nesmíš nechat pokousat.

Pravý přítel...

22. srpna 2006 v 16:26 | B.Kay |  Citáty,dopisy a motta
Opravdový přítel je ten, kdo tě drží za ruku, ale dotýká se tvého srdce.
Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele!
Přítel - někdo, před kým je možné myslet nahlas.
Dlouho uvažuj, než někoho učiníš přítelem. Pak-li se pro někoho rozhodneš, přijmi jej celým srdcem. Mluv s ním otevřeně jako sám se sebou.
Můj nejoblíbenější citát:
Přítel je ten, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád!

První láska...

22. srpna 2006 v 16:25 | B.Kay |  Citáty,dopisy a motta
První láska je příslib, že ta další vydrží.
Kouzlo první lásky je v tom,že nevěříme,že jednou skončí.
Jaký je rozdíl mezi první a poslední láskou? O té první si myslíme, že je ta poslední a o té poslední, že je to skutečně ta první.
Je mnohem lepší zapomenout, než neustále vzpomínat a trápit se.
Neplač, protože to skončilo, buď rád, že se to stalo!

Moje tetování

22. srpna 2006 v 12:34 | B.Kay |  Dotazy a vzkazy
Cauky lidi...no dneska bude volat moje mati do tetovaniho studia TATTOO DRAGOON a objedna me na tetovani...ale jeste nevim kam to chci premylsim o brise nebo o bedrech?? kde se vam to libi vic ? plss piste do komentaru a hlasujte v ankete dik by B.Kay